All Time Top Ten of Conflict for Mathematics

Pythagorova věta

Pythagorova věta popisuje vztah, který platí mezi délkami stran pravoúhlých trojúhelníků v euklidovské rovině. Umožňuje dopočítat délku třetí strany takového trojúhelníku, pokud jsou známy délky dvou zbývajících stran

Pí (číslo)

Ludolfovo číslo, značené π je matematická konstanta, která udává poměr obvodu jakéhokoli kruhu v eukleidovské rovině k jeho průměru; také je to hodnota poměru obsahu kruhu ke čtverci jeho poloměru. Její hodnota v desítkové soustavě je přibližně 3,141592653589. Mnoho matematických, vědeckých a inženýrských rovnic obsahuje pí, což z něj dělá jednu z nejdůležitějších matematických konstant

Jaro

Jaro je jedno ze čtyř ročních období. V mírném pásu se vyznačuje začátkem vegetativní aktivity rostlin a zvýšením aktivity živočichů. Prodlužují se dny, otepluje se

Prvočíslo

Prvočíslo je přirozené číslo větší než 1, které je beze zbytku dělitelné jen dvěma děliteli: jedničkou a samo sebou. Jednička není prvočíslo, neboť nemá dva různé dělitele. Přirozená čísla větší než jedna, která nejsou prvočísly, se nazývají složená čísla. Prvním prvočíslem je číslo 2, které je jediným sudým prvočíslem

Trojúhelník

Trojúhelník je základní geometrický útvar, který má tři vrcholy a tři strany. V euklidovské geometrii jakékoliv tři body neležící v jedné přímce určují právě jeden trojúhelník a právě jednu rovinu v dvourozměrném euklidovském prostoru (2D). Trojúhelník s vrcholy A, B, C označujeme , proti vrcholům leží strany a, b, c, vnitřní úhly označujeme řeckými písmeny. Součet vnitřních úhlů takového trojúhelníku je roven 180°. Pokud není uvedeno jinak, týká se

Advent

Advent je začátek liturgického roku, období čtyř neděl před 25. prosincem. Je to doba radostného očekávání příchodu Spasitele, duchovní přípravy na Vánoce, doba rozjímání a dobročinnosti. Dříve byla doba adventní zároveň dobou postu, kdy byly zakázány zábavy, svatby a hodování.[zdroj

Římské číslice

Římské číslice představují způsob zápisu čísel pomocí několika vybraných písmen latinské abecedy. Jedná se o takzvanou nepoziční číselnou soustavu, pro které je charakteristická skutečnost, že hodnota číslice je daná jejím symbolem a nezávisí na její pozici v zapsaném čísle. Dnes se většinou používají arabské číslice, římské číslice většinou jen ve specifických případech, například k označení pořadí kapitoly, odstavců či panovníků stejného

Argumentační klam

Argumentační klam je v řečnictví takový výrok, jehož smyslem je porazit či přesvědčit oponenta bez ohledu na pravdivost zastávaných názorů. Podstatou argumentačního klamu bývá nenápadné porušení pravidel logického důkazu, působení na emoce místo na rozum, případně obojí. Argumentační klamy bývají oblíbenou součástí argumentace propagandy a manipulátorů. Rozlišujeme jich celou řadu a každý se dále často dělí podle jemných rozdílů v použití

Metr

Metr je základní jednotka délky, jeho standardní značka je m. Byl zaveden na konci 18. století ve Francii a jeho délka je původně odvozena od jedné desetimiliontiny délky zemského kvadrantu. Na metru byla současně založena metrická soustava fyzikálních veličin. Nejčastěji používané odvozené jednotky jsou kilometr, centimetr, milimetr, mikrometr, nanometr

Kelvin

Kelvin [K] je jednotkou termodynamické teploty a také vhodnou jednotkou teplotního rozdílu, stejně velkou, jako je stupeň Celsia. Kelvin je jednou ze sedmi základních jednotek soustavy SI a může mít též předponu, například mili v jednotce milikelvin (mK). Ačkoli rozdíl teplot měřený ve stupních Celsia a v kelvinech je stejný, Celsiova stupnice má jiný počátek: 0 °C odpovídá 273,15 K, zatímco 0 K je absolutní nula. Na rozdíl od stupně Celsia se pak kelvin užívá i v