2012 Top Ten of Conflict for Religion

Bible

Bible je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem. Proto se nazývá také Písmo svaté nebo krátce jen Písmo. Přezdívá se jí také Kniha knih. Křesťanská bible se skládá ze dvou částí, které se označují jako Starý a Nový zákon

Církev sjednocení

Federace Rodin za světový mír a sjednocení založená jako Společenství Ducha Svatého pro sjednocení světového křesťanství běžně nazývaná jako Církev sjednocení,, je nové náboženské hnutí. Bylo založeno 1. května 1954 v Jižní Koreji Son-mjong Munem. Církev sjednocení je též někdy v češtině uváděna jako Moonova sekta, nebo také Moonisté či Munisté, což může být vnímáno negativně

Křesťanství

Křesťanství je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše, spasitele světa a Božího syna. Křesťanství vzniklo z antického judaismu na území Palestiny, kde Ježíš působil. Toto působení, počátky a základy křesťanství zachycuje Nový zákon, který spolu s židovským Starým zákonem tvoří bibli, základní posvátnou knihu křesťanství

Velikonoce

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Vedle toho jsou Velikonoce obdobím lidových tradic spojených s vítáním jara, které s náboženským svátkem souvisejí jen volně

Svědkové Jehovovi

Svědkové Jehovovi jsou náboženská společnost, která vznikla z rozpadu adventistického hnutí po zklamání nesplněného očekávání Kristova druhého příchodu k roku 1844. Z kroužku lidí společně studujících Bibli podle témat mezi léty 1870–1879 v Allegheny ve státě Pensylvánie v USA, zformoval C. T. Russell pod názvem Mezinárodní sdružení vážných badatelů Bible neformální náboženské společenství, které však ve všech zemích, včetně Československa, bylo

Mořská panna

Mořská panna je mytická bytost v podobě ženy, jež má namísto nohou rybí ocas. Mořská panna je součástí mýtů a pověstí mnoha světových kultur

Bůh

Bůh, bohyně či božstvo je bytost výjimečné moci jež je předmětem náboženské úcty a kultu. Bohové přesahují svou mocí jiné bytosti, včetně člověka a často je jim připisováno stvoření světa a jiné výjimečné činy. Představují ústřední koncept většiny náboženství, která jsou tak označována jako teistická. Kromě osobních, často antropomorfních, božstev existují také náboženské koncepty neosobního božství. Bůh, bohové i božství může být

Islám

Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století. Slovo islám znamená „podrobení se“ či odevzdání se Bohu. Stoupenec islámu se nazývá muslim, což znamená „ten, kdo se podřizuje [Bohu]“. Počet muslimů na světě je asi 1 až 1,8 miliardy, což z islámu činí po křesťanství druhé nejpočetnější náboženství světa

Judaismus

Judaismus je termín latinského původu, který označuje abrahámovské náboženství židovského národa. Do té doby se v křesťanském prostředí používaly pro víru židů obraty jako „izraelitská víra“, „židovská víra“ nebo „mojžíšská víra“. Židé sami své náboženství označovali a označují jako emuna (víra) nebo da'at (náboženství). Moderní termín jahadut (židovství) se vztahuje spíše na kulturně-národnostně-náboženský celek. V této souvislosti je

Druhý vatikánský koncil

Druhý vatikánský koncil bylo shromáždění více než 2500 katolických biskupů. Byl to zatím poslední ekumenický koncil, svolal jej papež Jan XXIII. (1958–1963) a koncil zasedal v letech 1962–1965. Cílem koncilu bylo reagovat na potřeby doby. Explicitně nedefinoval žádnou novou nauku či dogmata. Mezi nejvýraznější teologická vyjádření koncilu patří například potvrzení svátostné povahy biskupského svěcení. Koncil měl výrazný vliv na proměnu liturgie v katolické