Systém množin

Systém množin je v teorii množin taková množina, jejíž všechny prvky jsou množiny.

Množinová algebra

Množinová algebra definuje vlastnosti a zákony množinově teoretických operací sjednocení, průniku a doplňku a množinových relací rovnosti a inkluze. Poskytuje také systematické postupy pro vyhodnocování výrazů a provádění výpočtů

Derivace mocniny

Pravidlo o derivaci mocniny se používá v infinitezimálním počtu pro derivování funkcí tvaru , kde je reálné číslo. Díky tomu, že derivace je lineární operace na prostoru derivovatelných funkcí, lze toto pravidlo uplatnit při

Algebra událostí

Algebra událostí, jevové pole nebo jevový prostor je systém podmnožin prostoru elementárních jevů

Oscilátor s Wienovým článkem

Oscilátor s Wienovým článkem je typ elektronického oscilátoru, který generuje sinusové (harmonické) vlny. Může generovat široký rozsah frekvencí. Oscilátor využívá můstkové zapojení, které původně vyvinul Max Wien v roce 1891 pro měření

Lexikograficky minimální rotace řetězce

Lexikograficky minimální rotace řetězce je v matematické informatice problém nalezení takového místa v řetězci, od něhož začíná řetězec, který bude v lexikografickém uspořádání první ze všech řetězců získaných z původního

Měrný útlum

Měrný útlum v telekomunikacích – vyjadřuje, kolikrát se zmenší výkon signálu po průchodu kabelem jednotkové délky. Udává se v decibelech na jednotku délky a je kmitočtově závislý. Například u kabelu kategorie 5 je měrný útlum

Měřitelný prostor

Měřitelný prostor neboli borelovský prostor je v matematice základní objekt teorie míry. Sestává z libovolné neprázdné množiny a -algebry na této množině. Měřitelný prostor poskytuje informace o tom, které množiny lze měřit

Prostor elementárních jevů

Prostor elementárních jevů nebo výběrový prostor v teorii pravděpodobnosti je množina všech různých výsledků náhodného pokusu

Symbol (formální jazyky)

Symbol je v teorii formálních jazyků libovolný z prvků, ze kterých se vytvářejí řetězce. Řetězec je konečná posloupnost symbolů

Luzinova věta

Luzinova věta říká, že libovolná borelovská funkce na množině konečné míry je spojitá na nějaké množině, jejíž míra je libovolně blízká míře původní množiny