Realismus (literatura)

Realismus je možné v kontextu literatury vztáhnout na umělecký směr, epochu, na literární program nebo také vůbec na šíře chápaný styl. V umělecké a literární kritice se termín realismus systematicky objevuje od poloviny 19. století, kdy jej jako označení svého jednoduše formulovaného a protiromanticky zaměřeného programu začali používat malíř Gustave Courbet a spisovatel a kritik Champfleury. Z Francie pojem rychle pronikl do dalších zemí, zejména do Německa a Anglie. V nejužším chápání ovšem může být jako realistická vnímána také pouze jediná generace evropských spisovatelů: Richard Daniel Lehan ji vymezuje léty 1848 a 1871, s tím, že pak je realismus vystřídán naturalismem. Ve Spojených státech amerických podle něj realismus trvá od americké občanské války (1861–1865) do přelomu století. V realismu jsou romantické ideály krásy a lásky nahrazovány hodnotou životní pravdy. Umělci se nezaměřují primárně na výjimečnost, zvláštnosti či bizarnost, jak tomu bylo v romantismu, místo toho si všímají na prvním místě typičnosti, toho, co má řada jevů společné. Václav Černý popisuje ideály realistů v konfrontaci s romantismem jako „věrnost objektivní skutečnosti, nepředsudečné, iluzemi nezastřené a falešným idealismem nezmatené, pozitivní poznání lidské povahy a jejich reálných vztahů k lidské společnosti“.

Dekadence (literatura)

Pojem dekadence se v literatuře užívá pro označení jednoho ze směrů literárního modernismu, rozšířeného v evropských literaturách na přelomu 19. a 20. století, v období fin de siècle. Přestože tvoří literární dekadence nejvýraznější

Literární fikce

Literární fikce či pouze fikce je pojem popisující smyšlenost nebo imaginárnost světů, událostí a osob zobrazovaných v literárním díle nebo, ve smyslu užívaném zejména v anglosaském prostředí a v literární vědě, tato literární

Epifanie (literatura)

Pojem epifanie v literární vědě označuje okamžik, kdy postava literárního díla náhle prostřednictvím banální události nebo náhodného detailu dojde nového pochopení sebe sama, dosáhne osvícení či prozření nebo se vymaní z

Nizozemská literatura

Nizozemská literatura je soubor literárních děl, která byla složena či napsána Nizozemci nebo v nizozemštině. Kromě textů ze samotného Nizozemska proto v nejširším smyslu zahrnuje také literární tvorbu z vlámské části Belgie a z

Léto (román)

Léto je román americké spisovatelky Edith Whartonové. Autorka jej napsala v roce 1916 v Paříži, kde jako dobrovolnice pomáhala Francii se zvládáním humanitární krize během první světové války. Román pak poprvé vyšel roku 1917 v

Bukolický román

Bukolický román, nazývaný také pastorální román nebo pastýřský román, je literární žánr, jeden z typů románu. Vznikl spojením dobrodružného příběhu s estetikou pastorální poezie. Zachycuje život ve vlídné a poklidné

Lucemburská literatura

Lucemburská literatura je soubor literárních děl, která byla složena či napsána Lucemburčany, a to obvykle v jednom ze tří úředních jazyků: v lucemburštině, němčině, nebo francouzštině. Ze středověku se zachoval pouze jediný text

Zpěvník (Petrarca)

Zpěvník, původním názvem Zlomky v jazyce lidovém vavřínem ověnčeného básníka Francesca Petrarcy, také označovaný jako Verše nebo Rozptýlené verše, je nejvýznamnějším dílem renesančního básníka Francesca Petrarcy. Petrarca

Expresionismus (literatura)

Expresionismus je v literatuře jedním z nejvýraznějších proudů avantgardy. Někteří badatelé jej nicméně vnímají jako samostatný směr, který má k avantgardě pouze blízko. Literární expresionismus se rozvíjel zejména v letech 1910

První summit Evropského politického společenství

První summit Evropského politického společenství byl mezinárodní summit, který se konal 6. října 2022 v Praze, České republice. Jednalo se o inaugurační setkání hlav států Evropské unie a sedmnácti dalších neunijních avšak