Elektrický náboj

Elektrický náboj je fyzikální veličina a vlastnost hmoty. Hmota nesoucí elektrický náboj je zdrojem elektromagnetického pole a zároveň v elektromagnetickém poli na ni působí Lorentzova síla. Polarita elektrického náboje může být kladná nebo záporná. Dle konvence protony nesou kladný náboj a elektrony záporný. V klidu se náboje stejné polarity elektrostaticky odpuzují, opačné přitahují. Celkový elektrický náboj se zachovává a těleso s nulovým celkovým nábojem se označuje jako elektricky neutrální. Náboj není neomezeně dělitelný, ale vyskytuje se v násobcích elementárního náboje e.

Hybnost

Hybnost je fyzikální veličina, která je mírou posuvného pohybu tělesa a je součinem jeho hmotnosti a rychlosti. Hybnost ve své podstatě popisuje pohybový stav tělesa. Hybnost je vektorová veličina, stejně jako rychlost, a má stejný směr

Gibbsova–Helmholtzova rovnice

Gibbsova-Helmholtzova rovnice vyjadřuje pomocí entalpie závislost změny Gibbsovy volné energie na teplotě

Vlnová rovnice

Vlnová rovnice je významnou parciální diferenciální rovnicí druhého řádu hyperbolického typu, která charakterizuje dynamiku vlnění, ať už v akustice, optice, elektromagnetismu či mechanice

Vnitřní energie

Vnitřní energie tělesa je extenzivní veličina představující v makroskopickém popisu souhrn energií všech částic, z nichž se těleso skládá. Jde především o jejich kinetickou a potenciální energii, ale může jít také o elektrickou

Kvantování

Kvantování je ve fyzice proces, při kterém se klasické fyzikální objekty a veličiny popisující jejich chování nahrazují odpovídajícími matematickými strukturami kvantové teorie a zákony klasické fyziky, popisující vztahy mezi

Konfigurační prostor

Ve fyzice se jako konfigurační prostor označuje podprostor fázového prostoru, jehož souřadnicemi jsou pouze zobecněné souřadnice pro všechny stupně volnosti systému. Jednoduchý příklad: Popis pohybu N hmotných bodů v třírozměrném

Makroskopický a mikroskopický

Jako makroskopické se označují fyzikální objekty, které jsou pozorovatelné pouhým okem. Toto označení se tedy vztahuje k délkovým rozměrům, je však používáno také pro označení jevů a veličin, které jsou s makroskopickými objekty

Optická otáčivost

Optická otáčivost je schopnost chirálních látek stáčet rovinu polarizace světla. Jako jeden z prvních pozoroval optickou otáčivost Jean-Baptiste Biot na počátku 19. století

Teplota

Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty

První summit Evropského politického společenství

První summit Evropského politického společenství byl mezinárodní summit, který se konal 6. října 2022 v Praze, České republice. Jednalo se o inaugurační setkání hlav států Evropské unie a sedmnácti dalších neunijních avšak