Carsonella ruddii

Carsonella ruddii je endosymbiotická proteobakterie s jedním z nejmenších známých genomů ze všech buněčných organismů. Carsonella ruddii žije uvnitř těla určitého druhu mer, drobného hmyzu. Má jen 159 662 párů bází a jejich genom je složen pouze z 182 genů, což je méně, než bylo vydáváno za minimální nutné množství genů k životu. Mnoho důležitých genů patrně chybí, a tak se zdá, že se Carsonella dostává v těle svého hostitele do pozice „organely“. Roku 2013 byla nalezena bakterie s ještě menším genomem, Nasuia deltocephalinicola má genom o velikosti pouze 112 091 párů bází.
Cajalovo tělísko
Cajalovo tělísko je útvar uvnitř buněčného jádra dosahující velikosti 0,1–2 mikrometru. Obvykle se v jednom jádře vyskytuje 0–10 tělísek tohoto typu. Cajalova tělíska objevil v roce 1903 španělský neurobiolog Santiago Ramón y
Pseudouridin
Pseudouridin je neobvyklý nukleosid tvořený ribózou a uracilem, jenž je připojen na ribózu C-glykosidickou vazbou. Od uridinu se liší konkrétní pozicí cyklu, jímž je uracil k ribóze připojen
Palindrom (genetika)
Palindrom je v genetice sekvence nukleové kyseliny. Sekvence rozeznávaná restrikčními endonukleázami jsou často palindromické
Alfa-helix
Alfa-helix („alfa-šroubovice“) je jeden ze dvou základních typů prostorového uspořádání bílkovin. Druhým je beta-skládaný list. Alfa-helix má tvar pravotočivé šroubovice, při pohledu shora tvoří šroubovici bílkovinná kostra, zatímco
Direkcionalita
Molekuly nukleových kyselin i bílkovin jsou tzv. direkcionalizované, což znamená, že se v jejich chemické struktuře vyskytuje směrovitost od jednoho konce biopolymeru k druhému. Je to důsledek průběhu biosyntézy obou typů biomolekul. U
Jaderná membrána
Jaderná membrána (karyolema), správněji jaderný obal či jaderná blána (karyotéka), je útvar obklopující jádro buňky, který je tvořen dvěma fosfolipidovými membránami. Vnitřní membrána pomáhá stabilizovat chromatin v jádře
P53
p53 je protein kódovaný genem TP53 a zároveň transkripční faktor zabraňující vzniku nádorů. TP53 je tedy tumor supresorový gen. Název pochází ze skutečnosti, že při analýze metodou SDS-PAGE vykazuje molekulovou hmotnost 53 kilodaltonů
PAMP (imunologie)
PAMP jsou molekulární struktury („vzory“) typické pro povrch buněk patogenních (mikro)organismů. Bývají velmi konzervované, často jsou pro mikroby životně důležité, naopak na povrchu buněk hostitelů přítomny nejsou. PAMP struktury
Tichá mutace
Tichá mutace je pojmenování pro typ mutace, při níž dojde k substituci báze v tripletu, která nemění aminokyselinu v budoucím bílkovinném řetězci. V tomto významu se jedná o synonymum "synonymní mutace
Osmansko-benátská válka (1570–1573)
Čtvrtá osmansko-benátská válka, známá také jako válka o Kypr, probíhala v letech 1570 až 1573. Byla vedena mezi Osmanskou říší a Benátskou republikou, k níž se připojila Svatá liga, koalice křesťanských států vytvořená pod