Brachyblast

Brachyblast je zkrácená větévka. U některých jehličnatých stromů čeledi borovicovitých z ní vyrůstá jehličí. Nevyskytuje se však u všech jehličnanů. U každého jehličnanu se používá jiný název podle druhu a stavby stromu. Po sezónním opadnutí jehlic tam větvička zůstává a později vyrostou nové na tom samém místě. Naproti tomu u borovice se jehlice obměňují průběžně a nové jehlice vyrůstají na jiném brachyblastu. I v tomto případě však brachyblast zůstává.

Semiautonomní organela

Semiautonomní organely jsou buněčné organely s vlastní genetickou informací, a to ve formě DNA prokaryotního uspořádání, u nichž se předpokládá, že vznikly na základě symbiózy mezi předkem eukaryotických organismů a organismy

Buněčná stěna

Buněčná stěna je pevná struktura, která vzniká na povrchu buněk bakterií, archeí, hub, rostlin a řas. Plní ochrannou funkci a funkci vnější kostry buňky. Jde o první pozorovanou buněčnou strukturu na mikroskopické úrovni – za pomoci

Biosféra

Biosféra je část planety Země, kde se vyskytují nějaké formy života. Zahrnuje část troposféry, prakticky celou hydrosféru a povrch litosféry

Kořenová zelenina

Kořenová zelenina je zelenina pěstovaná pro své podzemní části – kořeny, hlízy nebo bulvy, které jsou využívané jako potrava či krmivo. Nejznámější a nejrozšířenější kořenovou zeleninou je mrkev, petržel kořenová, křen, atd

Buněčná membrána

Buněčné membrány jsou membrány, které se vyskytují v buňce. Rozlišujeme cytoplazmatickou membránu, která odděluje buňku od okolního prostředí, a ostatní membrány, které jsou součástí různých organel, vezikulů či jiných struktur

Marcus Vipsanius Agrippa

Marcus Vipsanius Agrippa byl starověký římský politik a vojevůdce

Pupenové kultury

Pupenové kultury jsou kultury rostlinných explantátů, které jsou založeny z asepticky izolovaných vzrostných vrcholů hlavních (apikálních) nebo úžlabních (auxiliárních) pupenů. Jako první vyvíjel pokusy v tomto smyslu americký botanik

Kořenové kultury

Kořenové kultury jsou kultury rostlinných explantátů, které jsou založeny z kořenových meristémů. První pokusy v tomto směru pocházejí z 20. let 20. století

Mendelovy zákony dědičnosti

Mendelovy zákony dědičnosti shrnují pravidla, která se uplatňují při dědičnosti znaků pohlavím neovlivněných, které kódují geny náležící k různým genovým vazebným skupinám. Tato pravidla přímo vyplývají z prací Gregora

Seznam hraničních přechodů na česko-slovenské státní hranici

Seznam hraničních přechodů na česko-slovenské státní hranici obsahuje hraniční přechody silniční, železniční, říční, turistické pro pěší a cyklisty a další bývalé přechody mimo místních cest. Je řazen ve směru ze severu na